Závodníci a vyděšený divočák

12. prosince 2017 v 1:35 |  Ve službách MHD
Jistě všichni ví, že mezi řidiči jsou tací, co neumí používat blinkry. Znáte to. Napřed něco udělá a pak o tom dá vědět. Případně bliká, že objíždí kruháč, a ven jede "rovně". Pak jsou ti, co vlastně ani neví, že něco jako blinkry existuje...no, aspoň jim nepraskne žárovka, že jo?


Včera a dnes jsem si ale začal všímat další sorty řidičů, kteří pravděpodobně vychází z těchto dvou skupin. Jejich specialitou je reakce na levý blinkr, konkrétně při snaze vyjet ze zastávky. Včera se mi pravidelně stávalo asi 3 hodiny v kuse, což je asi 4x, že dokud jsem stál v zastávce, blinkr doprava, v protisměru prázdno, auta za mnou čekala. Čekala do chvíle, než jsem zavřel dveře a dal blinkr vlevo, čímž jsem se jim snažil dát najevo úmysl odjet. Nevím, kde byla chyba. V tu chvíli, i přes skutečnost, že v protisměru se již řítil kolega, mě auta dosud stojící za mnou začala hromadně předjíždět. Když jsem se rozhodl po druhém šílenci dát pomalu do pohybu a ukázat, že mám opravdu zájem zmizet, ještě dva řidiči to nepochopili a až jsem srovnal rychlost s provozem, začali se ostatní držet za mnou. Zřejmě nějaký nový druh sportu. Myslel jsem, že to má fungovat jinak, asi jsem se spletl, ale člověk se pořád něco učí. Nemám pravdu?
No, a dnes jsem se opět přiučil. Totiž jel jsem ze Soběšic. Stojím v zastávce. Borec v jedničkové Fabii kombi s dodělanými xenony mě začal objíždět ve chvíli, kdy jsem zavřel dveře. Nejel zrovna 50 a blinkry taky neznal, ale pohoda... Za ním jela další auta, a tak jsem si řekl, že je obeznámím o mém úmyslu odjet ze zastávky, a dal jsem blinkr doleva, kterému předcházela chvíle bez blinkru. V tu chvíli byla Fabie asi v půlce minibusu. Borec, jak uviděl ono oranžové přerušované světlo (zřejmě poprvé v životě), byl z toho v takovém šoku, že pravděpodobně dostal dva infarkty a tři noci nebude spát, neboť troubil, jako by mu cestu zatarasil obří slon. Pro upřesnění, borec ze své pozice mohl vidět leda první bliknutí a troubil tak tři sekundy, a ještě před šestou ráno. Já jsem se ve finále rozjel, až byl z dohledu. No co, člověk se opravdu má furt co učit...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama